V minulém článku jsem vám vyprávěla zážitky a postřehy z centra Helsinek. Dnes vám povím něco o jejich okolí a také o městě Lahti, kam jsme si vyrazili na výlet. Pojí se s ním takové malé osobní zklamání. Víte jak se říká být ve správný čas na správném místě? Splnila jsem pouze druhou podmínku. Na správném místě jsem byla, ale utekla jsem dřív, než bylo vhodné. Zajímá vás, o čem to mluvím? Nepřestávejte číst.
Procházka k jezeru, ke kterému se nesmí
Chtěli jsme vidět aspoň trochu z tisíců finských jezer. Nebyli jsme ale zrovna strategicky ubytovaní: v okolí jsem našla jediné větší jezero: Silvolan Tekojärvi.
Název v překladu znamená „Silvolské umělé jezero", čili je to vlastně vodní nádrž. Dopředu jsem o tom vůbec neuvažovala. Na tom ale nezáleží. I kdybych to věděla, určitě by mě nenapadlo, jak na procházce dopadneme.
Název v překladu znamená „Silvolské umělé jezero", čili je to vlastně vodní nádrž. Dopředu jsem o tom vůbec neuvažovala. Na tom ale nezáleží. I kdybych to věděla, určitě by mě nenapadlo, jak na procházce dopadneme.
Šlapali jsme šest kilometrů kolem cesty, řeky a pěkného statku. Úplnou náhodou jsme objevili arboretům. Po hodině chození jsme dostali hlad. Těšili jsme se, že brzy budeme u jezera, uvelebíme se na nějakém sympatickém místě a spořádáme svačinu.
„Jezero je za tím lesem."
„No jo, Finové. Už mají jezera tak okoukané, že k nim radši nasadí stromy, ať se na ně nemusí dál dívat," vtipkovala jsem. Když stromy zmizely, od jezera nás dělil trávou zarostlý kopec, přes který nešlo nic vidět. Na hřebeni kopce se táhl plot.
Cože? K tomu jezeru se nesmí?
Cože? K tomu jezeru se nesmí?
Smířili jsme se s faktem, že v jezeru nesmočíme nohy. Chvíli jsme si dělali naděje, že ho alespoň zahlédneme. Po dvou kilometrech marného pokračování v chůzi jsme uznali, že to nemá smysl. S nadávajícími žaludky jsme se vrátili zpátky do arboreta a konečně se vrhli na banány a proteinové tyčinky.
Poučení pro vás: Nechoďte k Silvolan Tekojärvi.
Sportovní Lahti
Lahti je město vzdálené cca 100 km od Helsinek. Cesta byla překvapivě rychlá, nejdřív deset minut místním vláčkem a pak půl hodiny bez zastavení v pořádném IC.
Možná jste zaregistrovali, že jsou v Lahti skokanské můstky. Prohlédli jsme si je ze všech světových stran. Můstky nejsou ani zdaleka jediným sportovním vyžitím, které Lahti nabízí. V létě je přímo pod nimi koupaliště! Blízko se nachází také hokejová hala, krytý plavecký bazén a atletický stadion. Na tom se v době naši návštěvy konaly nějaké závody.
Lahti na nás udělalo dobrý dojem. Sportu přece není nikdy dost. (Sami jsme tam nachodili přes dvacet kilometrů, takže se ke sportovcům můžeme hrdě řadit.)
 |
| Lyžař může skočit do bazénu! |
Neobejditelné jezero
V Lahti nám byla k obdivu celkem tři jezera! První jezero jménem Joutjärvi mě okouzlilo okolním klidem, lekníny a pláží pro psy.
Chvíli jsme se váleli na molu a užívali si klidu a sluníčka. Odpočatí jsme se vydali přes město k dalšímu jezeru. Vlastně ke dvěma! Jedno z nich je ale tak maličké, že skoro ani nestojí za řeč. Je to jen taková malá loužička vedle obrovského Vesijärvi.
„Chceš ho obejít?"„To nepůjde!" Jezero pokračuje daleko za Lahti, jeho plocha činí 108 km². Pořádnou procházku po břehu jsme si samozřejmě neodpustili. Završili jsme ji kávičkou na ostrůvku.
Ve špatný čas na správném místě
Konečně se dostáváme k tomu, co jsem nastínila v perexu. Jak máte překroucenému moudru rozumět?
Na náměstí se něco dělo.
„Jdeme se tam podívat," rozhodla jsem. Uviděli jsme pódium, na kterém vyhrávala nějaká kapela. Zjistili jsme, že náměstí je oplocené a že se za vstup do areálu platí.
„To by mě zajímalo, jaká bude hrát kapela." Z neznámých důvodů jsem měla zvláštní tušení. K náměstí proudily davy metalistů, někteří z nich se usmívali na moje tričko. Svítil z něho nápis Sonata Arctica, což je, pokud to náhodou ještě nevíte, moje oblíbená finská metalová kapela.
Protože se blížil čas našeho plánovaného odjezdu, zamířili jsme z náměstí na nádraží. Ve vlaku jsem se připojila k wifi a mrkla na instagram. Ve stories měl fotku Tony Kakko, zpěvák Sonaty Arcticy. Fotka dokumentovala přílet do Finska a vzkaz... že kapela večer vystoupí v Lahti!
Vrrrr.
Vysoké hory
Během procházek po okolí Helsinek jsme zvládli zdolat dva vysoko položené vrcholy. Jeden se nachází ve výšce 52 m n.m., druhý dokonce o celých osm metrů výše! Lil z nás pot. Něco takového jsme dříve nedokázali!
Národní park Nuuksio a zlobivé počasí
Na doporučení českého spolubydlícího jsme vyrazili do národního parku Nuuksio. Vede v něm mnoho a mnoho nádherných stezek. Až budete v jižním Finsku a budete si chtít užít trochu divočejší přírody, určitě ho navštivte.
O čem chci mluvit, je počasí. Pěkně nás vypeklo! Celé dopoledne bylo nádherně, během oběda bylo nádherně bylo nádherně dokonce i v brzkém odpoledni. Pak jsme sedli do vlaku... a celé se to trošku pokazilo. Ve městě Espoo, kde jsme přestupovali na autobus, jsme zmokli.
„To bude paráda..." říkala jsem si. Ačkoliv se déšť na chvilku uklidnil, v průběhu naší osmikilometrové procházky nám dal co proto.
Nic mi nepromoklo, do bot nenateklo, dokázala jsem si jakž takž užívat atmosféru parku. Možná bych nebyla na počasí tolik naštvaná, kdyby se večer nerozhodlo pro další obrat. Byli jsme asi pět minut od zastávky, když jsem si povšimla, že mraky odcházejí a nahrazuje je modrá obloha. O necelé dvě hodiny později jsme vystupovali u ubytování. Nebe vymetené, slunko vysmáté, teplota na kraťasy.
Potěšilo by vás to?
A kde letos dovolenkujete vy? :)
Na doporučení českého spolubydlícího jsme vyrazili do národního parku Nuuksio. Vede v něm mnoho a mnoho nádherných stezek. Až budete v jižním Finsku a budete si chtít užít trochu divočejší přírody, určitě ho navštivte.
O čem chci mluvit, je počasí. Pěkně nás vypeklo! Celé dopoledne bylo nádherně, během oběda bylo nádherně bylo nádherně dokonce i v brzkém odpoledni. Pak jsme sedli do vlaku... a celé se to trošku pokazilo. Ve městě Espoo, kde jsme přestupovali na autobus, jsme zmokli.
„To bude paráda..." říkala jsem si. Ačkoliv se déšť na chvilku uklidnil, v průběhu naší osmikilometrové procházky nám dal co proto.
Nic mi nepromoklo, do bot nenateklo, dokázala jsem si jakž takž užívat atmosféru parku. Možná bych nebyla na počasí tolik naštvaná, kdyby se večer nerozhodlo pro další obrat. Byli jsme asi pět minut od zastávky, když jsem si povšimla, že mraky odcházejí a nahrazuje je modrá obloha. O necelé dvě hodiny později jsme vystupovali u ubytování. Nebe vymetené, slunko vysmáté, teplota na kraťasy.
Potěšilo by vás to?
A kde letos dovolenkujete vy? :)
Kája
Finsko 2018
Ten plot mě teda překvapil. To muselo naštvat. Jezery je Finsko proslulé a oni k němu přidělají plot..
OdpovědětVymazatTen skokanský můstek do bazénu je skvělý :D pobavil.
To je velká škoda :( ten koncert.
Ano, počasí si umí krásně zahrávat :D. Potvrdilo se mi to na jezdeckém táboře... :/
Já jsem byla první 2 týdny na dvou táborech, 3. týden na věži a teď mám první týden volněji. Ve čtvrtek a v pátek jdu ale znovu na věž. Jinak chodím na koně, tenis, čtu si :)...
My každý rok jezdíme po Česku. Ani tento rok nebude výjimkou. Bohužel nám to trošku zkomplikoval sestry pád z koně, po kterém musela na operaci :(, ale rychle se to naštěstí hojí, takže v srpnu vyrazíme :).